úterý 11. prosince 2007

barrandov

tak jsem se kvůli naší firemní taneční show vydala na barrandov půjčit kostým (upozorňuji, že jen 1 nikoli 85, jak by se dle investovaného času zdálo) a byl to vskutku exkluzivní zážitek; probíhal asi takto:

přízemí - jdu pro kostým do současnosti (smradlavá hala s tisíci ošumtělými šaty)...hledá se..."určitě ho tu máte?" ptá se pani v bílém plášti.... "ano" opakuji údaje, pod kterými je kostým rezervován... hledá se... vyzvedávám kostým ze současnosti

přízemí - předávám kostým do expedice

2. patro - vyzvedávám boty (v ultrasmradlavé hale s obuví)... diktuji osobní údaje... přebírám formulář

přízemí - předávám obuv do expedice

2. patro - musím se registrovat (v kanceláři s nějakými managerkami, které výkonností odpovídají pozici vrátného)...diktuji opět osobní údaje...systém padá...údaje padají s ním...diktuji údaje znovu....nic...prý mám počkat a dát si kafe...nevzvdávám se...diktuji údaje zase a nechávám pani, ať se s tím papírem popere jindy

přízemí - bez registrace mi v expedici (čtyři dámy si povídají a pijí kafe) nic nedají...čekám, až se systém nahodí už s mojí registrací...nic...přemlouvám, ať to vydají na papír, jak mi ve 2. patře slíbili...půjde to...znovu diktuji údaje...pani se po kanceláři pohybuje mrštně asi jako mastodont...vyplňování údajů...vyplněno!

3. patro - jdu s vyplněným papírem platit...čekám...čekám...čekám...diktuji údaje...ověřuji údaje...čekám...čekám...platím (přes 7.000 za půjčení a kauci ošuntělého kabátu, šlí a starých zámeckých nazouváků)

přízemí - vyzvedávám si věci... mířím pryč z toho pekla (po dvou hodinách...)

středa 5. prosince 2007

co prej píše Moriba

píše Evička, co píše Moriba (odhadem, moc mu nerozumí :-)

"Dopis mym pratelum. Moje matka se jmenuje marie monene (?), ja se jmenuju moriba, chodim do treti tridy. Pro sebe chci mic a kolo s telefonem (asi kolo a telefon). Se sesitem pro moribu."

(Kazdopadne skolu fakt potrebuje, nejen, ze mi dalo praci rozlustit pismenka, ale pravopis je takovej, ze mi dalo fakt zabrat to pochopit...)

neděle 2. prosince 2007

vysvědčení

Moriba nám poslal vysvědčení. no podle známek, nebude, kluk jeden, z nejchytřejších. ale matika mu jde, takže RESPECT! a navíc umí francouzsky líp než já, a to je mu teprve 8...

návrat do minulosti

když už jsem u toho, co jsem kdy psala na brunhildě, tak se sluší vrátit se k největšímu mejdanu u jeana. na jeho blogu najdete fotky. bohužel ne z akce, ale až po. i ty maj ale značně vypovídající hodnotu. tady ochutnávka. mňam:



sobota 1. prosince 2007

písničky z reklam

kdysi jsem na brunhildě psala odkazy na některé písničky z reklam; tohle je ale jednoznačně praktičtější seznam. rovnou s odkazem na rapidshare.

statistická kurva

nejde o žádný bulvární titulek, ale o poznatek z mojí páteční hodiny ve škole. již druhým rokem se snažím pochopit statistický program SPSS, jenže pátky jsou kritické: do školy se mi nechce, a když už se tam dokopu, strávím hodinu a půl na internetu anebo v univerzitní databázi. co si ale z posledních dvou hodin živě pamatuju je, že pan lektor má trochu problémy s angličtinou. "count" neustále vyslovuje jako "cunt". a že je to v SPSS výraz často se objevující (počet, ne píča, kunda či kurva, jak se píše ve slovníku u výrazu count), nutí mě jeho nepřesná výslovnost dávat pozor (rozuměj probudit se) pokaždé, když ho vysloví. ne že bych doufala, že se téma hovoru změní v něco zábavného, prostě podvědomí...

středa 28. listopadu 2007

výlet snů

tak jsem neodolala, a šla jsem si zažít do palladia vlastní dobrodružství. nádhera! jezdila jsem vztekle nahoru a dolů, obešla skoro všechny shopy, které byly v mých silách, a stejně mi dvě patra zbejvaj. a nejkouzelnější na tom je, že přes (anebo spíš kvůli) to obrovský množství shopů jsem si vůbec nic nekoupila. no a taky jsem se asi šestkrát ztratila, a bylo mi trochu do breku, poněvadž mě bolely nožičky. příště to chce doprovod, a hlavně s naditou peněženkou, co kubo?

úterý 27. listopadu 2007

hello kitty konečně v praze!


tak trochu omylem jsem se dostala na web palladia, a jsem víc než potěšena: najdu tam totiž stánek hello kitty! takže jestli si nevíte rady s koupí nějakého supr čupr dárku pro mě, tady je jasná volba :-)



a hned vedle je pimkie, takže já mám svoje top océčko už vybraný

mí veselí kamarádi

z událostí poslední doby (ano, i snubák na tom má svůj podíl!) jsem byla nějaká vyčerpaná - lidi v práci jsou tak hloupí, líní a neschopní, že to až bolí. včera jsem se ale celý den spokojeně usmívala, a to za pouhých 105 káčé! ne, neměla jsem 4 tuzemáky, objevila jsem kouzlo antidepresiv.

vyběhla jsem včera do lékárny za rohem, a hystericky křikla na lékárnici, že chci něco proti stresu. čekala jsem obligátní bobulky persen, které do sebe s kolegyní sypeme po desítkách (já týdně, ona občas i denně; zřejmě pokouší svůj rekord z konference, kde měla prezentaci, a potřebovala obzvláště silnou dávku), ale lékárnice zašmátrala po úplně jiné, a hezky barevné krabičce. tak mám felisio 425, hyperici extractum siccum, antidepresivum. mazec! cokoli s tímhle názvem jsem si vždycky přála, a záviděla všem v okolí (a že jich je hodně), kteří již bobulky s tímto přízviskem spokojeně polykají. od úterka jsem tedy poměrně spokojená. navíc je na krabiččce taková pěkná kytka; no kdo by si nekoupil takhle vystajlovaný bobule?

v příbalovém letáku toho sice píšou spoustu o vedlejších příznacích, ale nic o zákazu požívání alkoholu, takže pohoda. nesmím se pouze vystavovat UV záření, s čímž nemám problém, ledaže by ho vydával noutbuk. to už bych byla na uhel...

pondělí 26. listopadu 2007

snubák: ano či ne?

v srpnu loňskýho roku jsem objevila snubák snů. dost nápadně jsem s ním seznámila i kubu. a pak už jen čekala...

nedávnou jsem ho dostala. jenže na něm bylo géčko. a nemělo pranic společnýho s bodem gé, možná tak pánskym. je to prachsprostý reklamní předmět gambrinusu!

takhle se nikdy nevdám :(

neděle 25. listopadu 2007

místo jízdenky sms

no hurá, doba pokročila a někdo si toho i všiml. emhádéčko zavedlo digitální jízdenky, stačí poslat esemesku. je to prostě bomba! digitální jízdenku si můžete koupit kdekoli, a dokonce si na ni vystavit daňový doklad.

zdroj je sice trošku zmatený, ale i tak je sms jízdenka super věc.

"Příjemné je, že digitální jízdenka vyjde "levněji" než papírová. Zaplatíte sice stejně, ale část z dvaceti korun jde operátorům za zprostředkování služby, dopravní podnik tak dostává méně než 20 Kč."

no nemáte snad radost, že jízdenka sice stojí stejně, ale dopravnímu podniku zaplatíte méně? :-))

hu?

sobota 24. listopadu 2007

když už jsme u těch ptáčků

tenhle frajer s peřím má šmrnc

možná větší, než by bylo zapotřebí :-)

indexphppw2.gif

čtvrtek 22. listopadu 2007

tablo žurnalistů

pár sekund na mém starém blogu mě opět překvapilo

našla jsem tablo žurnalistů čili mozaiku našich sošných profilů z prváku, no možná z druháku, ale už je to prostě hrozně dávno...

tablo.jpg

achjo

pátek 16. listopadu 2007

exkurze v online sexshopu

"Už to nemůžete vydržet a fantastický anální orgasmus je tu! Potřebný počet baterií: 2."

psát popisy k produktům pro online sexshop je asi docela těžká práce...
no zkrátka najdou se tam perličky. a to nejen u popisek, ale taky u samotných pomůcek. aspoň mně spousta z nich připadá poněkud překvapivá. posuďte sami...

cockring čili kroužek na penis vypadá celkem dobře

cockring.jpg

avšak kampak asi přijdou ty kuličky...

cockring2.jpg

uííí

anebo zneužitá kačenka do vany...

kacenka.jpg

"Opravdový originál! Plně vodotěsná, takže se skvěle hodí do vany! Její nevinná očka se už těší, až s Vámi zustane sama! A čas, který spolu strávíte, bude skutečně velmi vzrušující! Její zobáček a ocásek vydávají silné, ale nehlučné vibrace a její hlavička má presně tu správnou velikost. Jediná koupel a kolik Vám prinese radosti!"

anebo radši rovnou Japonku za pouhých sedm tisíc?

"Jste na exotické typy? Máte chut na nažhavenou a šikovnou dívenku z Tokia? Její zdánlivě nevinná ústa se již nemohou dočkat, až je celý zaplníte. A ani ostatní její otvory nechtějí čekat! Velmi ráda to má zezadu... A hodně hluboko a hodně dlouho... Má sametově měkké vlasy a také její vagína, která silně a fantasticky vibruje, je dráždivě ochlupená! Navíc se dá odejmout, takže se nemusíte vubec odloučit... Krátce a dobre, tato gejša Vás vždycky potěší! Potrebný počet baterií: 2."

proboha...

čtvrtek 27. září 2007

oslava vlastních narozenin? už nikdy...

po několika letech jsem se odhodlala uspořádat si takovou menší oslavu narozenin, jelikož stárnu, a času na zábavu už moc nezbývá. když ji tak zpětně hodnotím, nějak se nemůžu rozhodnout, jestli byla slušňácká nebo avantgardní. možná to bude tím, že si toho vlastně moc nepamatuju...vzhledem k tomu, že mám za kamarády samý čuňata (teď promine minoritní podíl těch, kteří jsou přece jen slušní anebo to aspoň zdatně předstíraj), kteří jsou navíc přesvědčení o tom, že já jsem z nich rozhodně to největší čuně, je dost těžký udržet se v lidskym stavu na oslavě vlastních narozenin.
co si budeme povídat, ale s dárkama už si v mym věku nikdo starost nedělá, a v 90% se to sfoukne panákem. takže si asi každej dokáže spočítat, kolik takových dárků jsem musela přijmout...když započítám i rozehřívací kolo, tak to vychází na dobrou desítku zelenejch a jeden tuzemák.
přátele, děkuji vám pěkně za vaši štědrost, ale příště mi kupte aspoň někdo kokakolu! anebo mě odstraňte z baru a nenechte mě vypít alpskej rum (jak poznamenala soňa "dobrej urychlovač částič", když jsme den poté hodnotily náš kocovinový stav na ajsíkjů). to víte, už to není jak za mlada!

nicméně jsem díky této exkluzivné oslavě dospěla ke dvěma podstatným poznatkům, které dost možná ovlivní moji budoucnost. tím prvním je (mnoha mým kamarádům již dávno známý) fakt, že když se pije zelená, tak se taky zvrací zeleně.
a tím druhým (ten zřejmě kamarádi na vlastní kůži ověřenej nemají) je zjištění, že jsem si toho svýho chlapa (rozuměj zajíčka) dobře vybrala. dokonce už ví, kde máme doma mop...

mimochodem, pokud má někdo potřebu moji oslavu okomentovat, směle do toho. jak jsem se sama, byť ne zrovna hrdě, přiznala, tak si toho zrovna moc nepamatuju, a ráda se dozvím, co se vlastně dělo. rozhodně všechno po 23.00. akorát se mi matně vybavují tanečky se soňou kolem židlí a baru (někdo dokonce tvrdí, že jsme se líbaly, ale to si ani jedna z nás nepamatuje), a pak poněkud nepříjemné záblesky z domova (ty rozhodně popisovat nebudu, zas takový čuně nejsem).

a na závěr luxusní reportážní duo fotek

alenka a sonička se dobře baví, jak naznačují naše skelné pohledy, zatímco jakub začíná být lehce nervózní

2

alenka a sonička se stále dobře baví, zatímco jakub se alenku snaží odtáhnout pryč za negativních komentářů přihlížejících.

1

sobota 1. září 2007

Náš malej africkej klučina

Biologické hodiny tikají, a tak jsem se rozhodla mít chlapečka...

...ti kteří mě znají asi už omdleli hrůzou, ale žádnej strach...jde jenom o adopci, a navíc na dálku, takže se na žádné dětské duši nepodepíšu, nebojte se!

tohle je Moribu, náš malej africkej klučina :-)

Moribu

nebuďte mátohy, klikněte sem a jednejte