čtvrtek 27. září 2007

oslava vlastních narozenin? už nikdy...

po několika letech jsem se odhodlala uspořádat si takovou menší oslavu narozenin, jelikož stárnu, a času na zábavu už moc nezbývá. když ji tak zpětně hodnotím, nějak se nemůžu rozhodnout, jestli byla slušňácká nebo avantgardní. možná to bude tím, že si toho vlastně moc nepamatuju...vzhledem k tomu, že mám za kamarády samý čuňata (teď promine minoritní podíl těch, kteří jsou přece jen slušní anebo to aspoň zdatně předstíraj), kteří jsou navíc přesvědčení o tom, že já jsem z nich rozhodně to největší čuně, je dost těžký udržet se v lidskym stavu na oslavě vlastních narozenin.
co si budeme povídat, ale s dárkama už si v mym věku nikdo starost nedělá, a v 90% se to sfoukne panákem. takže si asi každej dokáže spočítat, kolik takových dárků jsem musela přijmout...když započítám i rozehřívací kolo, tak to vychází na dobrou desítku zelenejch a jeden tuzemák.
přátele, děkuji vám pěkně za vaši štědrost, ale příště mi kupte aspoň někdo kokakolu! anebo mě odstraňte z baru a nenechte mě vypít alpskej rum (jak poznamenala soňa "dobrej urychlovač částič", když jsme den poté hodnotily náš kocovinový stav na ajsíkjů). to víte, už to není jak za mlada!

nicméně jsem díky této exkluzivné oslavě dospěla ke dvěma podstatným poznatkům, které dost možná ovlivní moji budoucnost. tím prvním je (mnoha mým kamarádům již dávno známý) fakt, že když se pije zelená, tak se taky zvrací zeleně.
a tím druhým (ten zřejmě kamarádi na vlastní kůži ověřenej nemají) je zjištění, že jsem si toho svýho chlapa (rozuměj zajíčka) dobře vybrala. dokonce už ví, kde máme doma mop...

mimochodem, pokud má někdo potřebu moji oslavu okomentovat, směle do toho. jak jsem se sama, byť ne zrovna hrdě, přiznala, tak si toho zrovna moc nepamatuju, a ráda se dozvím, co se vlastně dělo. rozhodně všechno po 23.00. akorát se mi matně vybavují tanečky se soňou kolem židlí a baru (někdo dokonce tvrdí, že jsme se líbaly, ale to si ani jedna z nás nepamatuje), a pak poněkud nepříjemné záblesky z domova (ty rozhodně popisovat nebudu, zas takový čuně nejsem).

a na závěr luxusní reportážní duo fotek

alenka a sonička se dobře baví, jak naznačují naše skelné pohledy, zatímco jakub začíná být lehce nervózní

2

alenka a sonička se stále dobře baví, zatímco jakub se alenku snaží odtáhnout pryč za negativních komentářů přihlížejících.

1

Žádné komentáře: