pondělí 28. dubna 2008

opera pro masy

dwight mcdonald měl možná přece jen pravdu. kultura pro masy není to pravý ořechový, alespoň opera v sazka aréně teda rozhodně ne...

v pátek jsme se s kubou překonali a i navzdory probděnému týdnu (práce, práce, a zase práce, do toho trocha toho chlastu a kruhy pod očima jsou na světě) se vypravili večer do sazka (02) arény. na carmen, respektive na operu s monumentálně debilním názvem: carmen monumental opera. režie se ujala prý nějaká známá turkyně a zbytek obstarali ukrajinci (nemyslím kulisy, ale sbor). název by se ještě dal přežít, kdyby ovšem i zpracování nebylo tak monumentálně špatný: používání mikrofonů (pardon, ale v opeře?!) zpívání, zejména sborových, částí na playback, příšerná choreografie, pokud se tak poskakování a natřásání sukní ukrajinskými uklízečkami dá nazývat, cvakání fotografů, ozvěna, vrzání sedaček, a nakonec toliko vychvalovaná interaktivní (hahaha) projekce kýčovitých obrázků (mák, západ slunce a zadek toreadora). prostě fuj, dvakrát fuj!

ale co by člověk chtěl od opery v aréně pro 18 tisíc lidí. kam se hrabe romantickej přírodní amfiteátr v lokti, nad kterym se klene impozantní silueta hradu. zlatý komáři, proti buranům ze sazky!

úterý 15. dubna 2008

V prvním čtvrtletí vyšlo v Česku téměř 40 nových komiksů

"PŘEHLED KOMIKSŮ V prvním čtvrtletí vyšlo v České republice 39 komiksů. Z toho 13 pro dospělé čtenáře, 20 pro děti a 6 určených oběma skupinám. Nebo jinak: 33 překladových děl, 6 domácích autorů. A 4 dotisky. Opravdu ale ještě stále platí, že komiks u nás čtou jen malé děti a intelektuálové?" píše se na iHNed.cz.

jen nevím, jestli mě zaujal víc ten počet anebo srovnání malých dětí a intelektuálů :-)

mimochodem, do jaké kategorie mě to vlastně řadí?


úterý 1. dubna 2008

blondýnky

na tohle jsem narazila při studiu stereotypizace. zejména mě zaujalo: "Kdyby byla žena sexuálně přitažlivá a k tomu inteligentní, je pravděpodobné, že by se v každém vztahu stala dominantním partnerem, což je role, již buržoazní společnost přisuzuje muži."

Blondýnky

Jako výmluvný příklad konstrukce, kterou média běžně šíří, a tím podporují, může sloužit stereotyp "přihlouplé blondýny". Žerty, v nichž plavovlásky marně zápolí s běžnými nástrahami každodenního života, patří k běžné komunikační výbavě nejen americké společnosti, ale i většiny evropských kultur (s tímto stereotypem pracuje nejen reklama, ale i film a televizní zábava). Blondýny jsou zobrazovány jako nedovtipné a omezené, a přitom mezi barvou vlasů a inteligencí není žádný prokazatelný vztah. Navíc jsou současně plavovlásky považovány v českém, stejně jako britském, italském či severoamerickém prostředí za atraktivní (možná proto, že se vyskytují vzácněji než brunety). Proč jsou tedy blondýny terčem anekdot postavených na pointě ilustrující jejich intelektuální ochablost a podivnou logiku jednání? Proč ve filmových a televizních příbězích vystupují v roli nevinných naivek, na titulních stranách časopisů jsou předváděny tak, aby byly zdůrazněny pouze jejich tělesné proporce? Když je blondýna často považována za sexuálně přitažlivou, proč by měla být hloupá? Stereotyp "přihlouplé" blondýny ve skutečnosti neodkazuje k postavení plavovlásek ve společnosti, ale k ideologickému podloží společnosti. "Kdyby byla žena sexuálně přitažlivá a k tomu inteligentní, je pravděpodobné, že by se v každém vztahu stala dominantním partnerem, což je role, již buržoazní společnost přisuzuje muži" (Lacey 1998).