pondělí 30. června 2008

Reprezentace v komiksu

Roku 1963 se Francis E. Barcus věnoval výzkumu nedělních komiksů v práci nazvané The World of Sunday Comics. Analyzoval 632 hlavních postav z 302 nedělních komiksů vycházejících v jednom z titulů Hearstova vydavatelství – Puck: The comic Weekly a třech novinách z Bostonu (White, Abel, online). Barcuse zajímaly výtisky z let: 1943, 1948, 1953 a 1958. Barcus zjistil, že ve světě komiksu dominuje muž. Z jeho výzkumu plyne, že 72 % postav je mužského rodu. Jak dále vyplývá ze studie, muži jsou na rozdíl od žen svobodní, a starší. Ženatí muži jsou v porovnání se svými svobodnými protějšky menší, otylejší a plešatí. Vdané ženy jsou ošklivější než ty svobodné. Barcus ukázal, že společenská role způsobuje rozdílnost v zobrazení postavy, ať už se jedná o stejné pohlaví a věk.

Chantal Mareuil roku 1976 vydala studii Woman in the Comics, v níž klasifikuje vzorek 27 komiksů do třech základních skupin na základě vůdčí role: 1. maskulinní (hlavním hrdinou je muž), 2. vyrovnaný (v popředí je rodina či pár), a 3. femininní (vůdčí roli přebírá žena). Z 27 komiksů jich podle Mareuil šest spadalo do třetí kategorie, stejně tak šest do vyrovnané, a celých třináct do maskulinní. Ačkoli můžeme pochybovat o dostatečnosti vzorku, ukazuje nám tento výzkum, že komiks je prostorem pro maskulinní hrdiny. Mareuil v závěru práce ovšem poznamenává, že ženské postavy z komiksů vydávaných v roce 1974 jsou daleko méně atraktivní než jejich předchůdkyně. Podle závěrů studie ale nelze tvrdit, že by hrdinky preferovaly vlastní kariéru před společenským životem.

Studie Planet Women: The Image of Women in Planet Comics, 1940-1953 představuje statistickou analýzu zkoumající zobrazování žen v komiksech vydavatelství Planet Comics během 14 let jeho působení. Na základě zobrazování žen v komiksech tohoto vydavatelství zkoumá status žen v komiksech a porovnává ho se společenskou situací. Vzhledem k historii USA výzkum dělí období let 1940 až 1953 na čtyři historické éry: předválečnou, druhou světovou válku, poválečnou, korejskou válku. Studie přináší mimo jiné tato data: Z tabulky 1 (viz Příloha č. 2) vyplývá, že nejvíce se ženské hrdinky objevují v poválečném období. Tabulka 2 (viz Příloha č. 2) ukazuje četnost hrdinek v komiksech stejného vydavatelství. Nejvyšší čísla vykazuje rok 1945. Tabulka 3 (viz Příloha č. 2) se zabývá zobrazováním žen páchajících násilí ve stejné skupině komiksů. Obdobím s největší frekvencí jsou pak roky 1942 až 1945. Zajímavá je pro nás především tabulka 4 (viz Příloha č. 2) ukazující průměrný výskyt případů, kdy hrdinky zachraňují muže: v komiksech vydávaných v letech 1946 až 1950. Na tomto místě musíme poznamenat, že rok 1953 vykazuje nulový výskyt, což potvrzuje naše předešlá tvrzení, že korejská válka vrací americkou společnost zpátky ke konzervativním hodnotám. Dalším poznatkem studie je porovnání průměrného výskytu násilí u kladných a záporných hrdinek. Násilí páchané kladnými hrdinkami je mnohonásobně vyšší než u záporných hrdinek. Na časové ose je znatelný výrazný výkyv: předválečné období a korejská válka ukazují nízký výskyt násilných činů, na rozdíl od celých 40. let. Pro informaci můžeme uvést i procentuální výskyt žen na titulní straně komiksů. Roky 1946 až 1950 ukazují 73 %. Studie zkoumá také zobrazování erotiky. V žádném z komiksů nebyla žena zobrazena nahá. Erotické motivy se objevovaly nejvíce v roce 1947, a to značně výrazně než v jiných letech.

Další studii významnou pro zhodnocení role ženy v komiksu zpracovaly Sarah Brabant a Linda A. Mooney v roce 1977: Sex role stereotyping in the Sunday comics. Sarah Brabant analyzuje čtyři rodinné nedělní komiksy: Blondie, The Born Loser, Dennis the Menace, Priscilla´s Pop. Komiksy se shromažďovaly šest měsíců. Ze studie vyplynulo, že Blondie a Gladys jsou agresivní a inteligentní. Alice a Hazel submisivní. Nicméně, ve všech analyzovaných komiksech jsou ženy zobrazovány na základě tradičních stereotypů. V jednotlivých komiksech se ženy objevují méně často než muži, a jsou obvykle spojovány s rolemi jako je péče o domácnost a o děti. O deset let později studie ukázala, že ženy se objevují už i ve volnočasových aktivitách, a roli péče o děti už přijímají i muži. Stále ovšem reflektuje tradiční rozdělení rolí, odvozených především z rozdělení práce.

O dvacet let později (1997) následovala od stejných autorek srovnávací studie Sex role stereotyping in the Sunday comics a twenty year update, která ukazuje problematiku komplexněji, když si klade otázku, zda se zobrazování mužů a žen v nedělních stripech za periodu dvaceti let změnilo. Za 20 let se společenský status ženy v USA značně změnil. V roce 1974 tvořily ženy 39 % pracovní síly, o dvacet let později toto procento stouplo na 45,7 %. Jednou z největších změn reprezentaci gender rolí je pak fakt, že Blondie začala chodit do zaměstnání. Počet případů, kdy jsou ženy zobrazeny v situaci, jako je péče o děti, klesá v období 1974 až 1984. Naopak v dalším desetiletí se procento vrací do roku 1974. Podobné je to u procenta žen zobrazovaných v pasivní roli obecně: klesá zhruba z 33 % na necelých 14 %. Brabant poukazuje například na skutečnost, že roku 1974 nebyl jediný ženský charakter zobrazován při aktivitě jako například čtení. Oproti tomu mužské charaktery byly takto zobrazovány v hodnotě 20 %. Gladys začala číst roku 1984, Blondie ještě o deset let později, roku 1994 (sběr dat probíhal vždy v prvním půlroce desetiletí, tedy roku 1974, 1984 a 1994). I druhá studie ukazuje, že muži nebyli za celé období ani jednou zobrazeni se zástěrou. Zástěra podle Brabant odkazuje na domestikaci – jednoznačně určuje roli péče o domácnost. Ženy se zástěrou byly zobrazovány vzestupně v letech 1974 až 1984, poté počet klesal až do roku 1994. v tomto momentě musíme poznamenat, že Blondie pracuje v cateringu, takže zástěru používá i v práci, tedy v jiné společenské roli. Ovšem její pracovní zástěra se lisí od té domácí.

Ze současnějších studií můžeme jmenovat například Gender and Racial Stereotypes in Daily newspaper. Comics: A Time-Honored Tradition? Jacka Glaskockca a Catherine Preston-Schreck z roku 2004. Tato práce na vzorku 50 komiksů ze čtyř deníků posbíraných v období jednoho měsíce zkoumá gender role a stereotypizaci postav v komiksu.

další studie
Gender_Disparities_in_Mother_s_Day_and_Father_s_Day_Comic_Strips_A_55_Year_History

Perceptions of Male and Female Comic Strip Characters Using the Adjective Generation Technique

Žádné komentáře: