středa 5. května 2010

co se píše v knihách: oněgin byl rusák

volný pokračování hrdýho budžese od ireny douskový mě od pondělí bavilo během cesty do/z práce a hlavně vracelo ve vzpomínkách zpátky na náš "fašistickej" gympl.
ten mi sice ubíral spoustu osobní svobody, žaludeční šťávy a někdy i zdravýho rozumu, ale zase poskytoval takovejch zkušeností a zážitků, že za ně stálo i těch osm let utrpení. asi si je začnu pomalu sepisovat, než všecky zapomenu...

"Pořád má kolem sebe celej houf takovejch rozdychtěnejch děvčátek, který vypadaj jedna jako druhá, všechny nosej dlouhý sukně, ve vlasech korálky, prostě jsou somračky jako vystřižený a zakládaj si na tom, jaký jsou něžný a poetický duše. Člověk se někde s někým normálně baví a najednou přijde taková víla Amálka, zatahá za rukáv toho kluka, co s ním mluvíte, napřáhne k němu ručičku, ukáže si na dlaň a špitne: Namaluj mi sluníčko... Plaše zamrká a odcupitá. "

"Průmysl a těžba nerostného bohatství v asijské části Sovětského svazu, oznámila Pátě. A zatímco Páťa přerývaně, ale přece jen mluvila, napsala do třídnice sáhodlouhej zápis o nepřístojném chování Jáchyma Jocha. Když to konečně dopsala, zašklebila se na Páťu a řekla: Zapomněla jste na mangan, na wolfram a na molybden. Nic moc Jíchová, nic moc, to vám teda řeknu. Píšu vám čtyři."

"Schválně jsem bráchovi řekla, že moh dostat pod stromeček křečka, ale že má smůlu a nedostane nic. Docela ho to vzalo. Ale nakonec jsme se usmířili a bylo mi ho líto, tak jsem mu popravdě vysvětlila, jak to je. Křečka fakticky nedostane, jenomže ne proto, že mě naštval, ale proto, že Jůlie už žádný křečky nemá. Teda kromě těch dvou původních dvou. Oni totiž ty dva starý, jako ty rodiče, ukousli postupně všem těm mladejm hlavu. No všude je něco, jak by řek dědeček."

"Asi přivezli banány nebo mandarinky nebo tak něco. Jen tak pro potěšení jsme se jedný tý frontový bojovnice, která stála na samým kraji, zeptaly, co že to mají zajímavýho. Mladá pani, já vám nepovim, řekla, ale něco tam bude, ne? Jinak by tu všichni nestáli, né? A ostražitě si nás měřila, jestli ji náhodou taky nechceme předběhnout. Ale my jsme nechtěly. Jen jsme si vychutnaly trošku tý perverzní radosti, že nás zařadila mezi "pani", protože pani - to jsou všechny ty nešťastný, beztvarýstvoření s trvalou ondulací, ve který se v Československu záhy po svatbě mění většina ženskejch, bez ohledu na věk."

a perlička pro kolegu markeťáka... "Na dárky jsme nakoupily takový drobný luxusní věcičky, jako třeba mejdla a intimspray značky Fa..."

Posted via email from brunhilda's posterous

Žádné komentáře: